Zpracovali Nikola Pleska a Jakub Vaněk

Výzkumná zpráva se zaměřením spíše na vývoj aplikací. Snaží se pomocí vzorců definovat ekonomickou hodnotu (vytěžení) GUI. Popisuje, co je "user friendly" prostředí a jak vzniklo(á). Nemalá část zprávy je věnována jednotlivým vývojovým prostředím.

Článek se zabývá otázkami designu GUI pro dosažení maximální funkčnosti, využitelnosti a snadnosti použití, rozdílem mezi textovými a plně grafickými rozhraními a zároveň shrnuje deset základních požadavků na dosažení dobrého grafického rozhraní.

Článek se zabývá vznikem a vývojem grafického rozhranní z původního řádkového režimu (DOS, Unix) na platformách PC a Macintosh. Dále popisuje jeho používání v nejznámějších operačních systémech DOS, Windows, Unix, OS/2 v historii a v součastnosti.

Technická zpráva studentského projektu popisuje jednotlivé fáze vývoje a implementace grafického rozhraní aplikace nové komunikační technologie (Wireless communication) v rámci operačního systému. V článku jsou uvedeny zásady tvorby GUI - aplikace s ohledem na synchronizaci s operačním systémem, komunikační protokoly a hardware.

Článek se zabývá budoucností a problémy s budoucností grafických rozhranní.

Spíše pro zajímavost: Přehled snad všech známých grafických prostředí (od Xeroxu a MacOS X či Windows XP). Součástí stránek je té časová osa, kde je poměrně přesně zachycen nelineární vývoj prostředí pro různé platformy počítačů. Za zmínku též stojí pár odkazů na grafické prostředí budoucnosti (Future GUIs and previews).

Lyber World je prototypem použití grafického rozhraní při hledání informací za pomoci 3D virtualizace fulltextového informačního prostoru. K hledání a prohlížení získaných informací je použita vizualizace s prostorovou navigací. Právě prostorový model v uživatelově mysli je považován za nezbytnou součást přirozené interakce a zkrácení času potřebného k získání požadovaných informací. Je též implementován nástroj pro posouzení relevance získaných výsledků.

Autor článku zde popisuje základní pravidla k vytvoření dobrého grafického rozhraní. Klade důraz na promyšlené strukturování grafických prvků a jejich hierarchické uspořádání, na nutnost reflexe a pochopení potřeb uživatelů. Autor uvádí seznam základních běžně používaných grafických prvků (operačního systému i webových stránek) a rezervovaných slov včetně doporučených pravidel jejich použití.

Stručný popis z elektronické encyklopedie, co je grafické rozhraní a s jakými nejčastějšími pojmy se v souvislosti sním můžeme setkat v prostředí operačních systémů Windows, Macintosh a DOS. Obsahuje popis grafických prvků jako kurzor, menu, okno, ikona, plocha, MDI atd.

Článek předkládá obecné definice, co je GUI, jaká je jeho historie. Prochází tři základní aplikace, které využívají grafického prostředí. Zabývá se té vlastnostmi, které člověka limitují při používání GUI. Ukazuje té, jak se tyto limitace projevují při návrhu grafického prostředí. Nakonec porovnává vlastnosti dobrého a patného prostředí.

Článek se zabývá přizpůsobením grafického uživatelského rozhraní pro slepce a jedince se zhoršenou kvalitou zraku v systému Windows. V jednotlivých sekcích jsou popsány nutné úpravy a zásahy do systému uživatelského rozhraní a úpravy týkají se pracovního prostředí systému a nastavení komunikačních protokolů.

Článek pojednává o nedostatcích GUI běžných operačních systémů, které jsou výlučným produktem softwarového inženýrství. Autoři doporučují, kromě nových softwarových řešení využívat při designu GUI poznatků psychologie z oblasti lidského vnímání. (kognitivní poznávání,imaginace, mindmapping, percepce atd.).

Článek popisuje tvorbu GUI pro searchengine využívající metodiku POOL (probabilistic object-oriented logic), která je určena pro vyhledávání hypermediálních dokumentů.

Článek se zabývá původem a historií GUI a teoriemi které ovlivnily vývoj dnešních nejpoužívanějších uživatelských rozhraní. Autor popisuje základní design GUI z hlediska rozhranní člověk-počítač a postupné zavádění multimédií do těchto rozhranní. Původně publikováno v Journal of Biocommunications. Vol. 21, no 1, p.

Autor se zde zabývá problémem GUI elektronických médií a problémy s jejím zobrazením na obrazovce. Hlavní otázkou je návrh grafického designu, který by byl spojen s elektronickým dokumentem. Článek se dále zaobírá otázkami využití současných znalostí grafického designu při vytváření rozhraní elektronických dokumentů. Původně publikováno v Journal of Biocommunications. Vol. 21, no. 2, p. 6-15.

Tento článek popisuje systém Butterfly - aplikaci pro vizualizaci informací pro přístup k databázím systému DIALOG přes síť internet. Nastiňuje výhody vyhledávání a vizualizaci citačních vazeb v příkazovém přístupu či v prostředí www.

Článek se zabývá otázkami návrhu GUI a vysvětluje "vrozenou" obtížnost a časovou náročnost takového návrhu. V příspěvku se rozvíjí diskuze na téma: Usnadní budoucí nástroje pro vývoj GUI jeho tvorbu z hlediska obtížnosti? Autor se posléze v článku snaží vysvětlit, proč tomu tak nebude.

Autoři příspěvku představují svůj návrh GUI Visage pro prohlížení a analýzu informací. Ten zajišťuje přístup k vizualizacím, analýzám a prezentačním nástrojů v systémech s velkými datovými objemy. Visage je navržen tak, aby usnadnil přímý uživatelský přístup ke konkrétní informaci. Autoři popisují komponenty(datové operace, nástroj pro generování vizualizací) celého systému, které zajišťují konverzi vyhledaných informací do interaktivních prezentací.

Příspěvek popisuje vývoj GUI jako prostředku ke zjednodušení práce s výpočetní technikou. Dále upozorňuje na skutečnost, že v souvislosti s dalším vývojem výpočetní techniky již GUI nedokáže uspokojit požadavky uživatelů na interaktivitu. Je tedy nutné posunout současné GUI k větší přirozenosti, intuitivnosti a přizpůsobivosti. Cílem současné HCI(Human-computer interaction) je vytvořit PUI(Perceptual user interfaces), které bude podobné způsobu komunikace mezi lidmi. Článek se dále zabývá popisem komponent potřebných k vytvoření PUI.